• 3. 1 Zaměření školy a profil žáka naší školy

      Naší hlavním cílem je proměnit školu v prostředí, kde se dětem s  různorodými vzdělávacími potřebami dostává nejen kvalitní a kvalifikované vzdělávací péče, ale kde se současně cítí bezpečně a spokojeně.

      Škola je zaměřena na:

      • zkvalitňování prostředí a celkové atmosféry školy

      • využívání nových trendů a moderních pomůcek ve výuce

      • práci s výpočetní a komunikační technikou

      • bezplatnou nabídku zájmových útvarů a další rozšiřování mimoškolní činnosti

      • podílení se na kulturním životě obce

      • přiblížení a využití školy širokou veřejností

      • zvyšovaní odborné kvalifikace pedagogů a následné využití získaných poznatků

      • a zkušeností ve vyučovacím procesu

      • podpora a motivace k celoživotnímu vzdělávání

      Profil žáka naší školy:

      Vždy s přihlédnutím k individuálním schopnostem a dovednostem!

      V oblasti učení:

      ·       Využívá svých zkušeností, organizuje svůj učební proces, je schopen řešit problémy a nalézá nová řešení, dává věci do souvislostí, je zodpovědný za své učení.

      V oblasti získávání informací:

      ·       Získává informace z různých zdrojů, přemýšlí o jejich pravdivosti, radí se s lidmi ze svého okolí, vytváří dokumentaci, využívá výpočetní techniku.

      V oblasti uvažování:

      ·       Účastní se diskusí a nebojí se vyjadřovat svůj vlastní názor, hodnotí sociální i asociální chování související se zdravím a životním prostředím, vnímá, respektuje a chrání lidské hodnoty.

      V oblasti komunikace:

      ·       Je schopen prezentovat a mluvit na veřejnosti, obhajuje svůj názor, ale také naslouchá a uzná názor druhého, vyjadřuje se písemnou formou, rozumí jednoduchým grafům a tabulkám, domluví se dle svých schopností ve více jazycích.

      V oblasti spolupráce:

      ·       Je schopen práce v týmu, navazuje a udržuje kontakty, zastává různé sociální role, dodržuje pravidla komunikace, dokáže ohodnotit, pochválit.

      V oblasti pracovní:

      ·       Organizuje svou vlastní práci, dodržuje pracovní postupy, dodržuje zásady bezpečného chování při manipulaci s pracovními nástroji, přispívá k práci skupiny, podílí se na projektech.

      V oblasti sociální:

      ·       Přizpůsobí se změnám a rychle na ně reaguje, ví si rady v případě krizových situací, poradí druhému, nabídne a požádá vhodnou formou o pomoc, není lhostejný k problémům druhých.

      3. 2 Hlavní cíle vzdělávacího programu

      • Podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti variantně řešit problémy.

      • Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci.

      • Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých.

      • Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti.

      • Rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě.

      • Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní i sociální zdraví a být za ně odpovědný.

      • Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.

      • Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.

      • Připravovat žáky na další studium a budoucí povolání, motivovat žáky k celoživotnímu učení a schopnosti pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu práce.

      3. 3 Výchovné a vzdělávací strategie

      Při rozvoji klíčových kompetencí škola uplatňuje tyto společné postupy:

      Kompetence k řešení problémů 

      Neučíme izolovaná data jednotlivých oborů, snažíme se učit v souvislostech, u dětí tak vytváříme ucelený obraz světa. Tyto kompetence rozvíjíme také využíváním co největšího množství zdrojů informací – prací s knihou, internetem, praktickými pokusy, vlastním výzkumem žáků a pod. K rozvoji kompetence využíváme rovněž projektové vyučování a problémové úlohy s různými způsoby řešení.

      Kompetence k učení

      Kompetence k učení rozvíjíme individuálně podle dané schopností a dovedností u každého žáka. Hlavními strategiemi jsou kooperativní učení, práce s chybou a rozvoj sebehodnocení žáků se stanovením postupů k dalšímu sebezdokonalování.

      Kompetence komunikativní

      Komunikativní kompetence se snažíme docílit vytvářením dostatečného prostoru pro práci ve skupině, vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích, při zpracovávání školních projektů z nejrůznějších oblastí. Využíváme prezentací vlastní práce žáků, prvků dramatické výchovy, konverzace v českém i cizím jazyce, komunikaci elektronickou formou.

      Kompetence sociální a personální

      Tyto kompetence budujeme formami sociálního učení. Snažíme se děti zapojit do organizace různých společenských akcí školy a obce. Využíváme různé formy společných projektů, soutěží, her i v různorodých skupinách v rámci mimoškolní činnosti a činnosti školní družiny. V rámci skupinového vyučování žáci přejímají různé role a učí se respektovat stanovená pravidla a jeden druhého.

      Kompetence občanské

      Občanské kompetence vytváříme hlavně učením sociálním, metodami sebepoznávání a seznamováním žáků s jejich právy, odpovědností a povinnostmi. Ve třídách jsou voleny třídní samosprávy, žáci jsou seznamováni se školním řádem a dalšími pravidly, učí se je přijímat a dodržovat. Žáci jsou vedeni k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice mimo jiné i účastí na různých kulturních, sportovních a společenských akcích školy, kulturního střediska, obce a spolků. Žáci jsou rovněž vedeni k řešení problémů v krizových situacích především pořádáním besed s odborníky – např. policisté, hasiči, zdravotníci.

      Kompetence pracovní

      Pracovní kompetence u žáků rozvíjíme opět formou projektové činnosti, skupinové a individuální práce. Důležitou cestou k uvědomění si důležitosti znalosti pracovních postupů a dovednosti bezpečně používat pracovní nástroje v nejširším smyslu je hodnocení a sebehodnocení všech činností, které žáci provádějí. Žáci se účastní Burzy práce, exkurzí do výrobních podniků v obci.

      3. 4 Řízení a organizace výuky

      Ročníkové řízení a plánování

              V organizaci vyučování je za základní jednotku považován ročník. Vzdělávací témata jsou plánována vždy společně pro celý ročník. Cílem je větší efektivita vzdělávacího procesu, využití potenciálu spolupráce žáků v ročníku a mezi ročníky, intenzivnější spolupráce pedagogů, účelná diferenciace a individualizace vyučovacího procesu.

      Řízení a koordinace práce učitelů

              Učitelé v ročníku společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých vzdělávacích oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Učitelé společně připravují celoroční plán výuky. Připravují a realizují ročníkové projekty.

            V rámci celé školy učitelé spolupracují na přípravě celoročního celoškolního projektu a promýšlejí propojení a návaznost učiva mezi jednotlivými ročníky. Týmová setkání všech učitelů probíhají v přípravném týdnu na počátku školního roku, minimálně 2x měsíčně odpoledne po vyučování a příležitostně v průběhu školního roku na pracovních dílnách při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. 

              Vedení školy podporuje v maximální míře další vzdělávání učitelů, jejich profesní růst účastí na různých seminářích, workshopech, přednáškách i na rozšiřujícím studiu na vysokých školách. Získané znalosti a dovednosti pak předávají kolegům na společných pravidelných setkáních.

           V práci učitelů jsou podporovány také aktivity tzv. vzájemných hospitací, které mají vnést do pedagogického procesu tvořivý přístup a prvky sebereflexe.  

      3. 5 Zabezpečení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

           Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení plánu pedagogické podpory (PLPP) a individuálního vzdělávacího plánu (IVP) žáka se SVP.

              Plán pedagogické podpory (PLPP) sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným.

              V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro žáky s LMP od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV pro 3., 5. a 9. ročník, bude na základě Doporučení školského poradenského zařízení rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Postup tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může být během roku  upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP bude využíváno metodické podpory školního poradenského pracoviště a metodická podpora na Metodickém portále RVP.CZ

      i. pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

      Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracujeme především s Pedagogicko-psychologickou poradnou a Speciálním pedagogickým centrem Olomouckého kraje, pobočka Přerov, detašované pracoviště Hranice. Pracovníci spolupracujících institucí poskytují konzultace podle potřeby, jednou měsíčně je psycholožka PPP přítomna ve škole, kde provádí vyšetření žáků a konzultuje s učiteli.

      ii. zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami;

      Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem, který zároveň koordinuje jeho činnost. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se školským poradenským zařízením.

      iii. specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

      Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména:

      a) v oblasti metod výuky:

      - respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků

      - metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi

      - důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu

      - respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů

      - vzděláváme pedagogy v této problematice

      - používáme kompenzační a didaktické pomůcky, výukové programy

      b) v oblasti organizace výuky:

      - střídání forem a činností během výuky

      - u mladších žáků využívání skupinové výuky

      - postupný přechod k systému kooperativní výuky

      - v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka

      - snažíme se nabízet pozitivní a vstřícné školní prostředí

       V případě doporučení školského poradenského zařízení (dále též „ŠPZ“) k úpravě výstupů vzdělávání a vytvoření IVP u žáka s LMP (od 3. stupně podpory) vychází škola při tvorbě IVP z doporučené minimální úrovně výstupů v upraveném RVP ZV s přihlédnutím ke SVP žáka a využívá přitom metodického průvodce www.rvp.cz/pruvodce, ve kterém bude vypracována metodická podpora pro stanovení obsahů očekávaných výstupů pro každý ročník.

       

      3. 6 Péče o talentované a mimořádně nadané žáky

            Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka. Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Práce na sestavní IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, je-li to účelné. IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.

              Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Výchovný poradce po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP zástupci ředitele školy, který je zaznamená do školní matriky.

           

      i. zodpovědné osoby a jejich role v systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky;

      Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem, který zároveň koordinuje jeho činnost. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se školským poradenským zařízením.

      ii. pravidla pro zapojení dalších subjektů do systému péče o nadané a mimořádně nadané žáky školy ;

      Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracujeme především s Pedagogicko-psychologickou poradnou a Speciálním pedagogickým centrem Olomouckého kraje, pobočka Přerov, detašované pracoviště Hranice. Pracovníci spolupracujících institucí poskytují konzultace podle potřeby, jednou měsíčně je psycholožka PPP přítomna ve škole, kde provádí vyšetření žáků a konzultuje s učiteli. Pedagogové naší školy se vzdělávají v této problematice v rámci jejich DVPP.

      |iii. specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků jakými jsou například:

      a) předčasný nástup dítěte ke školní docházce;

      b) vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech;

      c) specializované třídy pro vzdělávání mimořádně nadaných žáků;

      d) účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole;

      e) občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka;

      f) obohacování vzdělávacího obsahu;

      g) zadávání specifických úkolů, projektů;

      h) příprava a účast na soutěžích včetně celostátních a mezinárodních kol;

      i) nabídka volitelných vyučovacích předmětů, nepovinných předmětů a zájmových aktivit

      j) přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.   

              V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka. Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání. Nadaní žáci mohou individuálně nebo skupinově navštěvovat vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku.

      3. 7 Školní družina

              Činnost školní družiny jako prvku zájmového vzdělávání je propojena ve velké míře s prací žáků při vyučování. Vychovatelé se seznámili s cíli školního vzdělávacího programu a aktivně se v rámci jednotlivých pracovních skupin zapojili do úprav tohoto programu. K propojování dochází zejména při realizaci různých projektů, pořádání her a soutěží, besed s odborníky.

      3. 8 Zájmové kroužky

                Škola nabízí jako doplňkovou činnost volnočasové aktivity pro žáky v rámci činnosti cca 15 kroužků se zaměřením sportovním, výtvarným, hudebním, zdravotním a jazykovým vedených učiteli naší školy. Krédem naší školy je smysluplné naplnění volného času žáků a tyto služby jsou poskytovány v současné době bez úhrady. Pravidelně se učitelé scházejí při následujících zájmových činnostech - Přípravný sborový zpěv, Sborový zpěv, Keramika, Zdravotní kroužek, Tělovýchovné kroužky, Volejbalový kroužek, Turistický kroužek, Kroužek dramatické výchovy, Floristika. Škola zároveň úzce spolupracuje se Základní uměleckou školou Hranice, poskytuje své prostory pro její výuku. Žáci tak mohou získat hudební vzdělání ve hře na dechové nástroje, housle a klavír.

      3. 9 Poradenské služby ve škole

              Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s metodikem prevence, vedením školy, třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky.

      Zaměření poradenských služeb:

      • poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání,

      • poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu,

      • poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků,

      • poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí,

      • kariérové poradenství, volba školy,

      • poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním,

      • poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků,

      • metodická podpora učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky,

      • poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi.

      Výchovný poradce realizuje konzultační hodiny pro rodiče podle individuální potřeby žáků a rodičů.

      Kariérové poradenství 

          Výchovný poradce poskytuje kariérové poradenství žákům a rodičům žáků, ve spolupráci s třídním učitelem a vedením školy zajišťuje organizaci přihlašování a přestupu k dalšímu vzdělávání. Ve vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ probíhá rozvoj žáků vzhledem k jejich profesnímu zaměření, sebepoznání, orientaci ve světě práce. Ve spolupráci s poradenskými zařízeními je vytvářena nabídka diagnostiky k zaměření žáka vzhledem k dalšímu vzdělávání a povolání, k dispozici žákům jsou informační materiály o středním školství a trhu práce. 

      Prevence sociálně patologických jevů

              Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik a výchovný poradce jsou v kontaktu s oddělením péče o dítě Městského úřadu Hranice a kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti.  Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup vedení školy s výchovným poradcem, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence soc. pat. jevů, s okresním metodikem prevence a využívá vybrané programy.

      Psychologická péče

              Na třídní učitele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli ve škole obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce školy pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, podporuje optimální komunikaci mezi rodiči, učiteli a žáky (mediace).  Podporuje rozvoj pozitivních vztahů a řešení konfliktů v rámci třídy. Nabízí individuální pohovory rodičům v případě psychosociální krize v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem. Poskytuje konzultace a podporu učitelům v práci s žákem s potížemi v učení, v chování, v sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem. Podává  informace o dalších subjektech zajišťujících psychologickou a sociální péči.

      3. 10 Začlenění průřezových témat

            Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání.

          Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Průřezová témata jsou integrována do jednotlivých vyučovacích předmětů, některá témata jsou realizována formou projektů.

            Zařazení jednotlivých tématických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů. Průřezová témata učitelé zařazují do výuky, kde se učivo nejvíce přibližuje průřezovému tématu a kde je možné cíleně průřezové téma s učivem provázat. V tabulkové části ŠVP je uvedeno charakteristické zařazení průřezových témat do výuky v členění na ročníky, předměty a oblasti průřezových témat.

      OSV - Osobnostní a sociální výchova

      V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

      ·         vede k porozumění sobě samému a druhým

      ·         napomáhá ke zvládání vlastního chování

      ·         přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni

      ·         rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti

      ·         utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci

      ·         umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů)

      ·         formuje studijní dovednosti

      ·         podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

      V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

      ·         pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým

      ·         vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci

      ·         vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů

      ·         přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování

      ·         napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

       

      Realizace průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova je v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena především:

      ·         na utváření pozitivních (nezraňujících) postojů k sobě samému i k druhým; 

      ·         rozvoj zvládání vlastního chování;

      ·         na podporu akceptace různých typů lidí, názorů, přístupů k řešení problémů; 

      ·         na uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci; 

      ·         na rozvoj dovedností potřebných pro komunikaci a spolupráci;

      ·         na uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování.

         Výuka uvedeného průřezového tématu bude napomáhat primární prevenci sociálně patologických jevů. Utváření znalostí a dovedností těchto žáků bude zohledňovat jejich individuální možnosti.

      Tematické okruhy:

      Osobnostní rozvoj

      1. Rozvoj schopnosti poznávání

      2. Sebepoznání a sebepojetí

      3. Seberegulace a sebeorganizace

      4. Psychohygiena

      5. Kreativita

      Sociální rozvoj

      6. Poznávání lidí

      7. Mezilidské vztahy

      8. Komunikace

      9. Kooperace a kompetice

      Morální rozvoj

      10. Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

      11. Hodnoty, postoje, praktická etika

      VDO –Výchova demokratického občana

      V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

      ·         vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod 

      ·         vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti

      ·         umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí

      a s vědomím jejich důsledků 

      ·         rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti

      a dovednosti

      ·         prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování

      ·         vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

      ·         V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

      ·         vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

      ·         vychovává k úctě k zákonu

      ·         rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

      ·         učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

      ·         přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

      ·         rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

      ·         motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším

      ·         umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)

      ·         vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

      ·         vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu

      Realizace průřezového tématu Výchova demokratického občana je v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena především na utváření:

      ·         sebeúcty, sebedůvěry a samostatnosti; 

      ·         úcty k zákonu; 

      ·         úcty k hodnotám jako je svoboda, spravedlnost, solidarita, odpovědnost, tolerance; 

      ·         aktivního postoje v obhajování a dodržování lidských práv a svobod;

      ·         ohleduplnosti a ochoty pomáhat slabším; 

      ·         respektu ke kulturním, etnickým a jiným odlišnostem;

      ·         empatie, schopnosti aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování.

         Výuka bude rozvíjet disciplinovanost a sebekritiku; schopnost zaujmout vlastní stanovisko v pluralita dovednosti asertivního jednání i schopnosti kompromisu. Utváření znalostí a dovedností těchto žáků bude zohledňovat jejich individuální možnosti.

      Tematické okruhy:

      1. Občanská společnost a škola

      2. Občan, občanská společnost a stát

      3. Formy participace občanů v politickém životě

      4. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

      VEGS - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

      V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

      ·         rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy

      ·         prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech

      ·         prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních

      a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv

      ·         rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky

      a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech

      ·         rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci

      a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru

      ·         prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje

      a podstaty evropského integračního procesu 

      ·         vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování

      a využívání

      ·         vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory

      ·         rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících

      k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv

      V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

      ·         pomáhá překonávat stereotypy a předsudky

      ·         obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených

      o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi

      ·         kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života

      ·         utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti

      ·         podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám

      ·         upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost

      Realizace průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je

      v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena především:

      ·         na překonávání stereotypů a předsudků; 

      ·         na kultivaci postojů k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života; 

      ·         na kultivaci postojů ke kulturní rozmanitosti; 

      ·         na utváření pozitivních postojů k tradičním evropským hodnotám; 

      ·         na osvojování vzorců evropského občana; 

      ·         na podporu smyslu pro zodpovědnost.

         Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Výchova k myšlení

      v evropských a globálních souvislostech pro žáky s lehkým mentálním postižením, zvolí vyučující vždy

      s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

      Tematické okruhy:

      1. Evropa a svět nás zajímá

      2. Objevujeme Evropu a svět

      3. Jsme Evropané

      MKV - Multikulturní výchova

      V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

      ·         poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české

      a evropské společnosti

      ·         rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturní kontakty

      k obohacení sebe i druhých

      ·         učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých

      ·         učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny

      a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné

      ·         rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

      ·         rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie

      ·         učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,

      ·         poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.

      ·         V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

      ·         pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je

      ·         napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí

      ·         stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoliv jako zdroj konfliktu

      ·         pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života

      v demokratické společnosti

      ·         vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu

      ·         učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti

      k minoritním skupinám

      Realizace průřezového tématu Multikulturní výchova je v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena především:

      ·         na uvědomění si vlastní identity a schopnost reflexe vlastního sociokulturního zázemí;

      ·         na utváření hodnotového systému žáků, korekci jejich jednání;

      ·         na rozvoj dovedností potřebných pro uplatňování vlastních práv a respektování práv druhých; 

      ·         na utváření tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám;

      ·         na rozvoj dovedností komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin;

      ·         na vnímání odlišnosti jako příležitosti k obohacení, nikoli jako zdroje konfliktu; 

      ·         na uvědomění si neslučitelnosti rasové (náboženské apod.) intolerance s principy života

      v demokratické společnosti; 

      ·         na podporu angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu;

      ·         na vnímání sebe jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti

      k minoritním skupinám.

      Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Multikulturní výchova pro žáky

      s lehkým mentální postižením, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

      Tematické okruhy:

      1. Kulturní diference

      2. Lidské vztahy

      3. Etnický původ

      4. Multikulturalita

      5. Princip sociálního smíru a solidarity

      EVVO - Environmentální výchova

      V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

      • rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí

      • vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování

      • přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí

      • v různých oblastech světa 

      • umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí

      • poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí

      • ukazuje modelové příklady žádoucího i nežádoucího jednání z hledisek životního prostředí

      • a udržitelného rozvoje

      • napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské

      • i mezinárodní úrovni

      • seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.

      • učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů

      • učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat

      • a zdůvodňovat své názory a stanoviska

      V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

      • přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty

      • vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů

      • vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti

      • podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí

      • přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí

      • vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí

      • vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví

      Realizace průřezového tématu Environmentální výchova je v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena především:

      • na vnímání života jako nejvyšší hodnoty;

      • na rozvoj odpovědnosti ve vztahu k ochraně přírody a přírodních zdrojů;

      • na rozvoj aktivity, tvořivosti, vstřícnosti a ohleduplnosti ve vztahu k prostředí;

      • na utváření zdravého životního stylu a vnímání estetických hodnot prostředí;

      • na podporu angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostřední;

      • na rozvoj vnímavého a citlivého přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

      Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Environmentální výchova, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly

      a podporovaly utváření žádoucích postojů.

      Tematické okruhy:

      1. Ekosystémy

      2. Základní podmínky života

      3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí

      4. Vztah člověka k prostředí

      Tematické okruhy:

      MV - Mediální výchova

      V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

      • přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace

      • umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich

      • učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

      • umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

      • vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zejména zpravodajských)

      • umožňuje získat představu o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu)

      • vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)

      • vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

      • rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu

      • přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

      • přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu

      V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

      • rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

      • vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění

      • rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách)

      • i jednotlivci

      • napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace

      Realizace průřezového tématu Mediální výchova je v případě žáků s lehkým mentálním postižením zaměřena především:

      • na uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění;

      • na využívání potenciálu médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času;

      • na vytvoření představy o roli médií jak v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec, tak v každodenní životě v regionu;

      • na rozvoj citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení;

      • na rozvoj citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci;

      • na rozvoj komunikačních schopností, zejména při veřejném vystupování;

      • na využívání vlastních schopností v týmové práci a dovednosti přizpůsobit se potřebám a cílům týmu.

      Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Mediální výchova pro žáky

      s lehkým mentální postižením, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

       Tematické okruhy:

      1. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

      2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

      3. Stavba mediálních sdělení

      4. Vnímání autora mediálních sdělení

      5. Fungování a vliv médií ve společnosti

      6. Tvorba mediálního sdělení

      7. Práce v realizačním týmu