Dodatek č. 3 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání č. j. 04/16

Identifikační údaje

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Název programu: “ŠKOLA PRO ŽIVOT” - č. j. ŠVP 04/16

Název školy: Základní škola a Mateřská škola Bělotín, příspěvková organizace

Adresa školy: Bělotín 2, 753 64 Bělotín

Ředitel: Mgr. Tomáš Navrátil

Kontakty:

Telefon: 581 612 127

Fax: 581 612 127

E-mail: podatelna@zsbelotin.cz

Web: zsbelotin.cz

Zařazení do sítě škol:

IZO 102592888

REDIZO  650044215 

IČO 71003827

Zřizovatel: Obec Bělotín

Adresa zřizovatele: Bělotín 151, 753 64 Bělotín

Kontakty:

Telefon: 581 030 005

Fax:  581 612 100

E-mail: belotin@belotin.cz

Starosta obce: Mgr. Eduard Kavala

Platnost dodatku od 1. 9. 2023

Dodatek č. 3 ke ŠVP byl projednán Školskou radou dne 17. 4. 2023.

………………………………………… ………………………………………..

Mgr. Tomáš Navrátil, ředitel školy       razítko školy

Úvod

Naše škola se rozhodla postupně reagovat na změnu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV) dle Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění RVP ZV, č. j.: MŠMT-40117/2020-4 z ledna 2021. 

První změnou, která se projevila už ve školním roce 2022/2023, byla implementace nově zpracované vzdělávací oblasti RVP ZV s názvem Informatika ve 4. ročníku přidáním nového vyučovacího předmětu Informatika a přidělením jedné vyučovací hodiny. V následujícím školním roce 2023/2024 přichází na řadu zavedení nového vyučovacího předmětu Informatika do 5. ročníku a na druhém stupni do 6. ročníku. 

Během tohoto školního roku bude i nadále platná současná verze stávajícího ŠVP (Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání “Škola pro život” č. j. 04/16).

Všechny změny, které nastanou v souvislosti se zavedením nového předmětu Informatika do 5. a 6. ročníku jsou popsány v tomto dodatku. Dodatek zároveň obsahuje již zpracované osnovy nového předmětu Informatika pro všechny ročníky 4. - 9. na ZŠ, přičemž každý další ročník bude nabíhat postupně (7. ročník - šk. rok 2024/2025, 8. ročník - šk. rok 2025/2026, 9. ročník - šk. rok 2026/2027).

Zároveň tento dodatek obsahuje aktualizace údajů v následujících částech ŠVP, které vyplývají z úprav v  RVP pro ZŠ z roku 2021 a 2023:

Kapitola 2 - Charakteristika školy

Kapitola 3 - Charakteristika ŠVP

Kapitola 4 - Učební plán

 

1. Vzdělávací oblast Informatika (RVP ZV - změny 2021) 

Vzdělávací oblast Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií. Je založena na aktivních činnostech, při kterých žáci využívají informatické postupy a pojmy. Poskytuje prostředky a metody ke zkoumání řešitelnosti problémů i hledání a nalézání jejich optimálních řešení, ke zpracování dat a jejich interpretaci a na základě řešení praktických úkolů i poznatky a zkušenost, kdy je lepší práci přenechat stroji, respektive počítači. Pochopení, jak digitální technologie fungují, přispívá jednak k porozumění zákonitostem digitálního světa, jednak k jejich efektivnímu, bezpečnému a etickému užívání. 

Na prvním stupni základního vzdělávání si žáci prostřednictvím her, experimentů, diskusí a dalších aktivit vytvářejí první představy o způsobech, jakými se dají data a informace zaznamenávat, a objevují informatické aspekty světa kolem nich. Postupně si žáci rozvíjejí schopnost popsat problém, analyzovat ho a hledat jeho řešení. Ve vhodném programovacím prostředí si ověřují algoritmické postupy. Informatika také společně s ostatními obory pokládá základy uživatelských dovedností. Poznáváním, jak se s digitálními technologiemi pracuje, si žáci vytvářejí základ pro pochopení informatických konceptů. Součástí je i bezpečné zacházení s technologiemi a osvojování dovedností a návyků, které vedou k prevenci rizikového chování. 

I na druhém stupni základního vzdělávání žáci tvoří, experimentují, prověřují své hypotézy, objevují, aktivně hledají, navrhují a ověřují různá řešení, diskutují s ostatními a tím si prohlubují a rozvíjejí porozumění základním informatickým konceptům a principům fungování digitálních technologií. Při analýze problému vybírají, které aspekty lze zanedbat a které jsou podstatné pro jeho řešení. Učí se vytvářet, formálně zapisovat a systematicky posuzovat postupy vhodné pro automatizaci, zpracovávat i velké a nesourodé soubory dat. Díky poznávání toho, jak a proč digitální technologie fungují, žáci chápou základní principy kódování, modelování a s větším porozuměním chrání sebe, své soukromí, data i zařízení. 

V průběhu základního vzdělávání žáci začínají vyvíjet funkční technická řešení problémů. Osvojují si časté testování prototypů a jejich postupné vylepšování jako přirozenou součást designu a vývoje v informačních technologiích. Zvažují a ověřují dopady navrhovaných řešení na jedince, společnost, životní prostředí. 

 

Cílové zaměření vzdělávací oblasti 

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  

• systémovému přístupu při analýze situací a jevů světa kolem něj  
• nacházení různých řešení a výběru toho nejvhodnějšího pro danou situaci  
• ke zkušenosti, že týmová práce umocněná technologiemi může vést k lepším výsledkům než samostatná práce  
• porozumění různým přístupům ke kódování informací i různým způsobům jejich organizace  
• rozhodování na základě relevantních dat a jejich korektní interpretace, jeho obhajování pomocí věcných argumentů  
• komunikaci pomocí formálních jazyků, kterým porozumí i stroje  
• standardizování pracovních postupů v situacích, kdy to usnadní práci  posuzování technických řešení z pohledu druhých lidí a jejich vyhodnocování v osobních, etických, bezpečnostních, právních, sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech  
• nezdolnosti při řešení těžkých problémů, zvládání nejednoznačnosti a nejistoty a vypořádání se s problémy s otevřeným koncem  
• otevřenosti novým cestám, nástrojům, snaze postupně se zlepšovat

Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 

• Předmět Informatika dává prostor všem žákům porozumět tomu, jak funguje počítač a informační systémy. Zabývá se automatizací,  programováním, optimalizací činností, reprezentací dat v počítači, kódováním a modely popisujícími reálnou situaci nebo problém. Dává prostor pro praktické aktivní činnosti a tvořivé učení se objevováním, spoluprací, řešením problémů, projektovou činností. Pomáhá  porozumět světu kolem nich, jehož nedílnou součástí digitální technologie jsou. 
• Hlavní důraz je kladen na rozvíjení žákova informatického myšlení s jeho složkami abstrakce, algoritmizace a dalšími. Praktickou  činnost s tvorbou jednotlivých typů dat a s aplikacemi vnímáme jako prostředek k získání zkušeností k tomu, aby žák mohl poznávat, jak  počítač funguje, jak reprezentuje data různého typu, jak pracují informační systémy a jaké problémy informatika řeší. 
• Škola je zaměřena na informatiku a technické směřování rozvoje žáků, proto jsou do výuky zařazeny základy robotiky jako aplikovaná  oblast, propojující informatiku a programování s technikou, umožňují řešit praktické komplexní problémy, podporovat tvořivost a  projektovou činnost a rozvíjet tak informatické myšlení. 
• Škola klade důraz na rozvíjení digitální gramotnosti v ostatních předmětech, k tomu přispívá informatika svým specifickým dílem. 

Obsahové, časové a organizační vymezení 

• Předmět Informatika se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. až 9. ročníku. 
• ve 4., 5., 7. a 8.  ročníku - 1 hodina týdně 
• v 6. a 9. ročníku - 2 hodiny týdně

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Informatika je zaměřeno k: 

• systémovému přístupu při analýze situací a jevů světa kolem něj 
• nacházení různých řešení a výběru toho nejvhodnějšího pro danou situaci 
• ke zkušenosti, že týmová práce umocněná technologiemi může vést k lepším výsledkům než samostatná práce 
• porozumění různým přístupům ke kódování informací i různým způsobům jejich organizace 
• rozhodování na základě relevantních dat a jejich korektní interpretace, jeho obhajování pomocí věcných argumentů 
• komunikaci pomocí formálních jazyků, kterým porozumí i stroje 
• standardizování pracovních postupů v situacích, kdy to usnadní práci 
• posuzování technických řešení z pohledu druhých lidí a jejich vyhodnocování v osobních, etických, bezpečnostních, právních,  sociálních, ekonomických, environmentálních a kulturních souvislostech 
• nezdolnosti při řešení těžkých problémů, zvládání nejednoznačnosti a nejistoty a vypořádání se s problémy s otevřeným koncem 
• otevřenosti novým cestám, nástrojům, snaze postupně se zlepšovat 

Výuka probíhá na počítačích v PC učebně s připojením k internetu. Některá témata probíhají bez počítače. V řadě činností preferujeme  práci žáků ve dvojicích u jednoho počítače, aby docházelo k diskusi a spolupráci. Žák nebo dvojice pracují individuálním tempem.

Pro výuku jsou zakoupené pomůcky - robotická stavebnice Micro:bit (s příslušenstvím)  a robotická stavebnice (pravděpodobně VEX). 

Výukové metody a formy 

• Výuka je orientována činnostně, s aktivním žákem, který objevuje, experimentuje, ověřuje své hypotézy, diskutuje, tvoří, řeší  problémy, spolupracuje, pracuje projektově, konstruuje své poznání. Není kladen důraz na pamětné učení a reprodukci. 
• Formy výuky - diskuse, práce ve dvojicích nebo ve skupinách, samostatná práce, badatelské aktivity, problémová výuka, praktické  činnosti, vyhledávání a objevování, experiment, ukázky, výklad, heuristický rozhovor, projektová výuka, myšlenkové mapy 

Kritéria hodnocení: 

• schopnost vyřešit zadaný problém nebo hledat řešení  
• plnění zadaných úkolů ve výuce i online, schopnost řešit zadané úkoly a kvalita dovedností  
• osobní pokrok žáka a jeho posun, kreativita, 
• schopnost použít online zdrojů při získávání informací a řešení problémů
• komunikační dovednosti a schopnost spolupracovat 
• zájem, aktivita v činnostech a vztah k práci při výuce 

Strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 

Výchovné a vzdělávací strategie školy jsou společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně  utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků. V obecné rovině: 

• nabízíme žákům, aby při vlastní tvorbě využívali digitální technologie, experimentovali s nimi, zkoušeli si a zaznamenávali  nové a netradiční postupy a následně s nimi dále pracovali 
• motivujeme žáky k nalézání a sdílení různých přístupů k tématu, k výměně zkušeností získaných při tvorbě, vnímání a  interpretaci své tvorby 
• vytváříme podmínky pro to, aby žáci mohli navzájem komunikovat o tvůrčích postupech a výsledcích své práce a ověřovali si  účinnost různých podob komunikace 
• poskytujeme dostatečný časový prostor pro to, aby žáci mohli využívat digitální technologie k prezentování vlastní práce,  jejímu interpretování a vzájemnému komunikování 
• vytváříme atmosféru podnětnou pro užívání digitálních technologií při hledání a nalézání neobvyklých zpracování tématu 
• důraz klademe na respektování tvorby každého jedince a k respektování autorství a autorských práv
• učíme žáky pracovat s dostupnými digitálními technologiemi, programy i aplikacemi při tvorbě 
• umožňujeme žákům využívat pro jednotlivé fáze své tvorby digitální technologie 

Konkretizované strategie v tomto předmětu vedou k naplnění klíčových kompetencí a jsou formulovány ke každé klíčové kompetenci  tak, aby bylo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují. 

Klíčové kompetence 

Kompetence k učení 

• zadávanými úkoly vedeme žáky k samostatnému objevování možností využití digitálních technologií v praktickém životě 
• při poznávání využíváme různé aplikace a nástroje, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu (help) u jednotlivých programů,  literaturu apod. 
• poskytujeme žákům zpětnou vazbu a nabádáme žáky k aktivitám, např. analýze, hodnocení a tvoření 
• učíme žáky správně citovat informace 

Kompetence k řešení problémů 

• učíme žáky při vlastní tvorbě využívat co nejširší škálu různých vizuálních prostředků včetně digitálních technologií a  experimentuje s nimi 
• vedeme žáky k nalézání a sdílení různých přístupů k tématu a vyměňování si zkušeností získaných při tvorbě - podporujeme žáky ve vlastním bádání a poskytujeme jim zpětnou vazbu 
• vedeme žáky zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení a povzbuzujeme v hledání více způsobů řešení  - oceňujeme dílčí úspěchy při řešení problému a motivujeme žáky k další činnosti 
• při zadávání úkolů stanovíme pro žáky kritéria jejich splnění 

Kompetence komunikativní 

• využíváme a podněcujeme žáky pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie 
• některé práce odevzdávají  prostřednictvím elektronické pošty a prostředí Google Classroom 
• při komunikaci dodržujeme vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.) 
• motivujeme žáky k využívání digitální technologie k prezentování vlastní práce, jejímu interpretování a vzájemnému  komunikování 
• upozorňujeme žáky na nebezpečí manipulace ze strany médií a na hrozby z internetu 
• seznamujeme žáky s různými typy informačních a komunikačních prostředků 
• aktivizujeme a motivujeme žáky, klademe otázky a diskutujeme se žáky nad možnými odpověďmi

Kompetence sociální a personální 

• učíme se pracovat v týmu – rozdělit si a naplánovat práci, hlídat časový harmonogram apod. 
• vedeme žáky k práci v podnětné atmosféře pro užívání digitálních technologií  
• respektujeme autorství a autorská práva a vedeme žáky k dodržování pravidel 
• umožňujeme žákům hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci dbáme na to, aby byl žák ohleduplný a  taktní a toleroval, že každý člověk je různě chápavý a zručný 
• jednáme se žáky s ohledem na jejich osobitost a využíváme individuální přístup tam, kde je potřeba Kompetence občanské 
• seznamujeme žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů,  bezpečnost, hesla) a tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, žáci si chrání své heslo) 
• při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat  prostřednictvím Internetu i jinými cestami 
• vedeme žáky k uvádění (citace) použitého zdroje informací 
• poskytujeme žákům metodickou pomoc, jak počítačovou problematiku řešit, a to i bez porušení pravidel a zákonů Kompetence pracovní 
• dodržujeme bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou 
• podporuje žáky k práci s dostupnými digitálními technologiemi, programy i aplikacemi při tvorbě vizuálních vyjádření - vedeme žáky k realizaci své skupinové tvůrčí projekty a využívání digitální technologie,  
• oceňujeme kreativitu žáků a konstruktivní nápady podporujeme 
• vedeme žáky k dodržování vymezených pravidel, plnění povinností a systematičnost 
• seznamujeme žáky s novými technologiemi 

Kompetence digitální 

• u žáků rozvíjíme ovládání běžně používaných digitálních zařízení, aplikací a služeb; žák je využívá při své tvorbě při učení a  řešení problémů 
• motivujeme žáky získávat, vyhledávat, kriticky posuzovat a sdílet data, informace a tvořit digitální obsah 
• motivujeme žáky k vytváření a upravování digitálního obsahu, k vyjadřování se za pomoci digitálních prostředků  
• vybízíme žáky k využívání digitální technologie tak, aby si usnadnili práci, zefektivnili či zjednodušili své pracovní postupy  
• učíme žáky chápat význam digitálních technologií pro lidskou společnost a seznamujeme je s novými technologiemi
• dodržujeme a vyžadujeme, aby žák v digitálním prostředí jednal eticky a dodržoval bezpečnostní a hygienická pravidla pro  práci s výpočetní technikou

Učební osnovy – Informatika

Informatika 4. ročník - osnovy

Osnovy konkretizují vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v rámci digitálního vzdělávání. Pro potřebu školy je rozdělen do dvou směrů:

1. Informatický svět se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení. Opírá se o tematické okruhy DATA, INFORMACE A MODELOVÁNÍ, ALGORITMIZACE A PROGRAMOVÁNÍ a INFORMAČNÍ SYSTÉMY;
2. Digitální svět se zaměřuje především na porozumění základním principům digitálních technologií. Primárně se opírá o tematický okruh DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE, přičemž rozvíjí i vybrané složky digitálních kompetencí.

Pro Informatický svět je vyčleněno 60% hodinové dotace a je rozdělen na tematické celky:

• Data, informace a modelování;
• Algoritmizace a programování;
• Systémy pro správu dat.

 

Pro Digitální svět je vyčleněno 40% hodinové dotace a je rozdělen na tematické celky:

• Ovládání digitálních technologií a jejich běžné užívání;
• Správa digitálního obsahu, digitální sdílení a komunikace;
• Tvorba digitálního obsahu.

 

 

 

 

 

Průřezová témata: 

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a sebeorganizace 

VDO – Občan, občanská společnost a stát, občanská společnost a škola 

EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí 

MKV – Lidské vztahy 

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, práce v realizačním týmu, tvorba mediálního sdělení 

Mezipředmětové vztahy:  

ČjaL, Ma, Aj, Pč, Pří, Vla, Hv, Vv

 

Učební osnovy – Informatika

 

 

Osnovy konkretizují vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v digitální oblasti. Pro potřebu školy je rozdělen do dvou směrů:

Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení. Opírá se o tematické okruhy DATA, INFORMACE A MODELOVÁNÍ, ALGORITMIZACE A PROGRAMOVÁNÍ a INFORMAČNÍ SYSTÉMY;

Práce s technologiemi se zaměřuje především na porozumění základním principům digitálních technologií. Primárně se opírá o tematický okruh DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE, přičemž rozvíjí i vybrané složky digitálních kompetencí v souladu s metodickým dokumentem Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání.

Pro směr Informatika je vyčleněno 70% hodinové dotace a je rozdělen na tematické celky:

• Data, informace a modelování;
• Algoritmizace a programování;
• Systémy pro správu dat.

Pro směr Digitální svět je vyčleněno 30% hodinové dotace a je rozdělen na tematické celky:

• Ovládání digitálních technologií a jejich běžné užívání;
• Správa digitálního obsahu, digitální sdílení a komunikace;
• Tvorba digitálního obsahu.

 

 

 

Průřezová témata: 

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, komunikace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a sebeorganizace VDO – Občan, občanská společnost a stát, občanská společnost a škola 

EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí 

MKV – Lidské vztahy 

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, práce v realizačním týmu, tvorba mediálního sdělení 

Mezipředmětové vztahy:  

ČjaL, Ma, Aj, Vla, Vv 

Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření: 

I-5-1-01p uvede příklady dat, která ho obklopují a která mu mohou pomoci lépe se rozhodnout; vyslovuje odpovědi na otázky, které se týkají  jeho osoby na základě dat 

I-5-1-02p popíše konkrétní situaci, která vychází z jeho opakované zkušenosti, určí, co k ní již ví 

I-5-2-01p sestavuje symbolické zápisy postupů 

I-5-2-02p popíše jednoduchý problém související s okruhem jeho zájmů a potřeb, navrhne a popíše podle předlohy jednotlivé kroky jeho řešení 

I-5-2-03p rozpozná opakující se vzory, používá opakování známých postupů 

I-5-3-01p v systémech, které ho obklopují, rozezná jednotlivé prvky  

I-5-3-02p pro vymezený problém, který opakovaně řešil, zaznamenává do existující tabulky nebo seznamu číselná i nečíselná data  I-5-4-01p najde a spustí známou aplikaci, pracuje s daty různého typu 

I-5-4-03p popíše bezpečnostní a jiná pravidla stanovená pro práci s digitálními technologiemi 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Průřezová témata: 

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, kooperace a kompetice, komunikace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a  sebeorganizace 

VDO – Občan, občanská společnost a stát 

EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí 

MKV – Lidské vztahy, multikulturalita

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti práce v realizačním týmu, stavba a tvorba mediálního  sdělení 

Mezipředmětové vztahy:  

ČjaL, Ma, Aj, Př, VkO, Dě, Fy, Ze, Pč, Vv

 

 

 

 

 

Průřezová témata: 

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, kooperace a kompetice, komunikace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a  sebeorganizace 

VDO – Občan, občanská společnost a stát 

EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí 

MKV – Lidské vztahy, multikulturalita 

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti práce v realizačním týmu, stavba a tvorba mediálního  sdělení 

Mezipředmětové vztahy:  

ČjaL, Ma, Aj, Př, VkO, Dě, Fy, Ze, Pč, Vv

 

 

 

 

Průřezová témata: 

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, kooperace a kompetice, komunikace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a  sebeorganizace 

VDO – Občan, občanská společnost a stát

EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí 

MKV – Lidské vztahy, multikulturalita 

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti práce v realizačním týmu, stavba a tvorba mediálního  sdělení 

Mezipředmětové vztahy:  ČjaL, Ma, Aj, Př, VkO, Dě, Fy, Ze, Pč, Vv

 

 

 

 

 

 

Průřezová témata: 

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání, kooperace a kompetice, komunikace, kreativita, řešení problémů a rozhodovací dovednosti, seberegulace a  sebeorganizace 

VDO – Občan, občanská společnost a stát 

EGS – Evropa a svět nás zajímá, objevujeme Evropu a svět 

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí 

MKV – Lidské vztahy, multikulturalita 

MDV – Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti práce v realizačním týmu, stavba a tvorba mediálního  sdělení

 

Mezipředmětové vztahy:  

ČjaL, Ma, Aj, Př, VkO, Dě, Fy, Ze, Pč, Vv 

Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření: 

I-9-1-01p získá z dat informace, interpretuje data z oblastí, se kterými má zkušenosti  

I-9-1-02p zakóduje a dekóduje jednoduchý text a obrázek  

I-9-1-03p popíše problém podle nastavených kritérií a na základě vlastní zkušenosti určí, jaké informace bude potřebovat k jeho řešení; k  popisu problému používá grafické znázornění 

I-9-1-04p stanoví podle návodu, zda jsou v popisu problému všechny informace potřebné k jeho řešení 

I-9-2-01p po přečtení jednotlivých kroků algoritmu vztahujícího se k praktické činnosti, kterou opakovaně řešil, uvede příklad takové činnosti I-9-2-02p rozdělí problém na jednotlivě řešitelné části a popíše podle návodu kroky k jejich řešení 

I-9-2-03p navrhne různé algoritmy pro řešení problému, s kterým se opakovaně setkal 

I-9-3-01p popíše účel informačních systémů, které používá 

I-9-3-02p nastavuje zobrazení, řazení a filtrování dat v tabulce  

I-9-3-03p na základě doporučeného návrhu sestaví tabulku pro evidenci dat 

I-9-4-01p rozlišuje funkce počítače po stránce hardwaru i operačního systému 

I-9-4-02p ukládá a spravuje svá data ve vhodném formátu  

I-9-4-03p pracuje v online prostředí; propojí podle návodu digitální zařízení a na příkladech popíše možná rizika, která s takovým propojením  souvisejí 

I-9-4-04p rozpozná typické závady a chybové stavy počítačů a obrátí se s žádostí o pomoc na dospělou osobu 

I-9-4-05 dokáže usměrnit svoji činnost tak, aby minimalizoval riziko ztráty či zneužití dat

 

2. Charakteristika školy 

2. 1 Velikost a úplnost školy

Základní škola Bělotín je úplná škola s devíti postupnými ročníky, v současné době s jednou třídou v každém ročníku. Kapacita školy dle rejstříku škol je 250 žáků. K 30. 9. 2023 bylo zapsáno 205 žáků. Budova základní školy je situována ve středu obce Bělotín. Kromě žáků z této obce navštěvují školu i žáci z místních částí Kunčice, Lučice, Nejdek a z obcí Polom, Špičky a z města Hranic. 

2. 2 Vybavení školy

 

Školu tvoří tři vzájemně propojené budovy. V nové budově je kromě jedenácti kmenových tříd také tělocvična, cvičná školní kuchyň a v suterénu dvě oddělení školní družiny pro starší děti a čekající na výuku a odjezdy autobusů. Další dvě oddělení se nachází v přízemí sdíleně s kmenovými třídami v části pod tělocvičnou. Vzhledem k omezenému počtu místností a nárůstu počtu tříd bylo zvoleno toto dočasné řešení.

V historické budově využívají žáci odborné učebny přírodních věd (fyziky, chemie a přírodopisu) výtvarné výchovy, informatiky, anglického jazyka. Méně formální výuka probíhá také ve školní knihovně s čítárnou, která slouží také jako učebna badatelství a robotiky. V podkroví se nachází 2 oddělení mateřské školy, další dvě oddělení pro nejmenší děti jsou umístěna v přízemí staré budovy.

V roce 2016 byla otevřena přístavba mezi starou a novou budovou. Nejnovější, plnohodnotný, třípatrový pavilon vznikl přebudováním spojovací chodby mezi starou a novou budovou. V přízemí se nacházejí dvě učebny - multimediální učebna I. stupně s mottem „Život na zámku” a jazyková laboratoř Omnneo s interaktivní tabulí, která je nejčastěji využívána pro výuku německého či anglického jazyka. Hudebna v prvním patře přístavby je převážně využívána pro výuku hudební výchovy či zeměpisu. Jsou zde uloženy hudební nástroje, klavír, kvalitní prostorový zvuk a velkoformátové plátno s projekcí. Druhá místnost je disponiblní učebna s pódiem. Tento prostor v odpoledních hodinách využívá pobočka ZUŠ Hranice pro individuální a skupinové výuky. Obě místnosti se dají propojit „složením”  segmentové rozkládací stěny. Vznikne tak multifunkční sál  s velkoprostorovou projekcí a kapacitou 130 míst k sezení. Sál bývá používán při mnoha akcích -  například při slavnostním vyřazování deváťáků, při školních přehrávkách pobočky ZUŠ, při koncertech dětského sboru, pasování na čtenáře. Rovněž zřizovatel sál využívá pro své aktivity, třeba pro besedy  s občany, při konferencích Spolku pro obnovu venkova nebo při setkání s partnery obce. Tyto prostory jsou doplněny kabinetem se sociálním a technickým zázemím pro pořádání takových akcí. V podkroví pavilonu se nachází velmi dobře vybavené velkoprostorové školní dílny, které nacházejí využití pro všechny ročníky i díky projektu IKAP OK.

Všechny třídy jsou vybaveny PC typu All in One s připojením k internetu. Na prvním stupni jsou třídy doplněny moderní interaktivní tabulí, na druhém stupni slouží k zobrazení velkoplošná televize nad tabulí. Všechny prostory školy jsou pokryty řiditelným bezdrátovým připojením k síti internetu, které splňuje pravidla konektivity a bezpečnosti. Mezi budovami je páteřní síť spojená optickým kabelem. 

V roce 2019 byly nově vybaveny učebny z projektu UBIJ - Učebny badatelství, informatiky a jazyků. Tyto byly vybaveny informačními technologiemi, vzdělávacími roboty, měřícími přístroji, možností videokonference a v jazykové učebně i nábytkem a interaktivní tabulí. Učebna informatiky je pravidelně upgradována tak, aby splňovala nejnáročnější požadavky učitelů informatiky. Mezi pořízené vybavení nad rámec projektu jsou například brýle na virtuální realitu či 3D tiskárna.

Dobře vybavený školní areál patří mezi další chloubu naší školy. Sportovní i volnočasové aktivity se odehrávají na travnatém zavlažovaném hřišti, na dvou kurtech s umělým povrchem, oplocením a umělým osvětlením. Vše bezprostředně za školou s přímým dosahem pro hodiny tělesné výchovy či odpolední aktivity školní družiny. Zásadní rekonstrukcí prošly před několika lety i další části sportovního areálu. Běžecký ovál je pokryt umělým povrchem, bylo renovováno pískové doskočiště. Travnaté hřiště je pravidelně vyrovnáváno a doosíváno kvalitním zátěžovým osivem specializovanou firmou. O toto hřiště je pečováno s maximálním úsilím. Proto kromě využíváním fotbalovým oddílem TJ Sokol Bělotín k tréninkovým činnostem nachází zde zábavu i veřejnost. 

Školní jídelnu provozuje již devět let společnost Scolarest. Školní restaurace připravuje jídla podle centrálního jídelníčku společnosti žákům, zaměstnancům školy, dětem z mateřské školy vyváží jídlo do jejich výdejen. 

2. 3 Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor tvoří ředitel školy, zástupce ředitele, přibližně dalších 17 učitelů včetně 1 výchovného poradce, 1 preventisty sociálně-patologických jevů, 1 koordinátora EVVO, 1 koordinátora ŠVP, 1 koordinátora ŠVP a 1 metodika ICT a 4 vychovatelky školní družiny a případně asistenti integrovaných žáků. Sbor je smíšený s většinovou převahou žen, věkově je pestrý – od mladých spolupracovníků až po zkušené kolegy. Ve sboru jsou zastoupeni pedagogové s kvalifikací pro nápravy specifických poruch učení. Kvalifikovanost výuky podle zákona 563/2004 Sb. k 31. 8. 2011 je 100 %. 

Ředitelem školy je od 1. srpna 2002 Mgr. Tomáš Navrátil.

Vedení školy se snaží v maximální míře podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků – ať finančně, či vytvářením podmínek například úpravou rozvrhu hodin, samotným organizováním dalšího vzdělávání přímo ve škole nebo podporou při vyhledávání vhodných kurzů vzdělávacích center.

Kromě vysokoškolských institucí využíváme služeb různých vzdělávacích institucí. Prioritními oblastmi DVPP jsou psychologie, pedagogika, osobnostní a sociální výchova, výuka cizích jazyků, moderní metody v didaktice jednotlivých předmětů a rovněž práce se žáky s SVP a žáky nadanými, dále je to podpora v oblasti čtenářské, matematické a digitální gramotnosti, výuka kritického myšlení, badatelské činnosti ve výuce a formativní hodnocení.

2. 4 Ročníkové a celoškolní projekty

 

        Projekty a celoškolní aktivity dotvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované formy projektů jsou: ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní (taktéž krátkodobé i celoroční). Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci všech pedagogů, žáků a rodičů. Projekty často realizujeme ve spolupráci se školní družinou, mateřskou školou, obecním úřadem Bělotín a se Sdružením přátel základní školy. V každém roce realizujeme některé z projektů, jako například: Ukliďme Česko, Barevné dny o Velikonocích, třídní vánoční besídky, Den čarodějnic a kouzel, Výživa, Světový den zdraví, Den dětí - se sportovním zaměřením, Dopravní výchova, Mezinárodní den ochrany zvířat, Den Země, Třídění odpadů a recyklace - sběr papíru, Světový den životního prostředí , Zvyky a tradice v cizích zemích…

Každoročně spolupracujeme se školami v rámci mezinárodního projektu eTwinning - online projekty se zahraničními školami pro I. a II. stupeň ZŠ.

2. 5 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

Rodiče jsou o průběhu vzdělávání žáků informováni průběžně mimo jiné na třídních schůzkách nebo konzultacích jednotlivých vyučujících. Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí, toho není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout. Ve školním roce 2015/2016 začala škola realizovat elektronickou evidenci třídní knihy. Od školního roku 2016/2017 škola využívá celou školní agendu na informačním systému Edupage. Systém reflektuje požadavky školy, je kontinuálně zlepšován a jsou přidávány nové, užitečné či legislativně požadované funkce. Edupage je robustní systém, který umožňuje škole organizovat a kontrolovat systém vzdělávání. Komunikační kanál mezi školou a rodiči zajišťuje informace o známkách, probíraném učivu, domácích úkolech a dění ve škole. Rodiče omlouvají elektronicky nepřítomnost žáků, prohlížejí fotogalerie a plánovací kalendář, dostávají důležité informace včetně možné zpětné vazby. Škola sleduje prospěch a absence žáků a vyhodnocuje průběh vzdělávání. Rovněž lépe je prováděno plánování učiva v souladu se školním vzdělávacím programem. Osvědčily se ankety s vyhodnocením nejlepších žákovských výtvorů mimoškolních aktivit. Je pamatováno i na ty rodiny, které nemají stabilní přístup k internetu. Škola realizuje kreditní systém plateb s plnou transparentností. Autoři zapracovali do systému i několik kvalitativních podnětů z naší školy. V posledním roce jsme propojili systém Edupage i s naší datovou schránkou a vedeme spisovou službu v oblasti působnosti školského zákona elektronicky.

Školská rada

Školská rada je tvořena 6 členy a zasedá dle potřeby, minimálně 2x ročně.

Spolupráce s obcí

Spolu s Obecním úřadem Bělotína a obecními spolky jsme spolupořadateli všech obecních akcí, které jsou příležitostí, jak přiblížit školu rodičům a spoluobčanům.

Pracovníci a žáci školy se každoročně organizačně či programově podílejí na těchto kulturních akcích: Školní ples ZŠ a Maškarní ples ZŠ a MŠ, Pinpongový turnaj, Odpoledne netradičních sportů, Adventní koncerty pěveckého sboru ZŠ a žáků bělotínské pobočky ZUŠ Hranice, Recitační soutěž, Barevné dny, Týden dopravy a dopravní soutěž, Turnaj ve volejbale, Mistrovství ČR mažoretek, Pivní slavnosti - kulturní program, Pasování prvňáčků na čtenáře, Slavnostní vyřazení žáků 9. ročníku, Letní koncert, Drakiáda, Halloween – soutěž o nejlepší dlabanou dýni, Třídění odpadu a sběr druhotných surovin - sběr papíru, Lampiónový průvod, Valentův hudební podzim,  Adventní a Velikonoční dílničky, Slavnostní zahájení a ukončení školního roku atd. 

 

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu

3. 1 Zaměření školy a profil žáka naší školy

Naším hlavním cílem je proměnit školu v prostředí, kde se dětem s  různorodými vzdělávacími potřebami dostává nejen kvalitní a kvalifikované vzdělávací péče, ale kde se současně cítí bezpečně a spokojeně.

Hlavní cíle - vize školy

Chceme být  “Škola pro život”, proto

• Rozvíjíme osobnosti a individuality žáků tak, aby na základě svobodného rozhodování zvládli převzít zodpovědnost za své jednání v míře přiměřené jejich věku.
• Motivujeme, podporujeme a vedeme žáky k tomu, aby věděli, proč se učí, a jak dosáhnou daného cíle.
• Vytváříme zdravé a přátelské klima pro výchovu a vzdělávání žáků a všechny pracovníky školy.
• Respektujeme osobnost a individualitu každého žáka, učíme žáky týmové práci a umění vycházet s druhými v duchu etických pravidel.
• Otevíráme školu široké veřejnosti a utváříme z ní centrum vzdělanosti, kultury a sportu.
• Stáváme se partnerem pro žáky i rodiče při řešení společných výchovně - vzdělávacích problémů.
• Dbáme na profesní rozvoj zaměstnanců s cílem zajištění kvalitní výuky.

Profil žáka naší školy:

Vždy s přihlédnutím k individuálním schopnostem a dovednostem.

V oblasti učení:

• Využívá svých zkušeností, organizuje svůj učební proces, je schopen řešit problémy a nalézá nová řešení, dává věci do souvislostí, je zodpovědný za své učení.

V oblasti získávání informací:

• Získává informace z různých zdrojů, přemýšlí o jejich pravdivosti, radí se s lidmi ze svého okolí, vytváří dokumentaci, využívá výpočetní techniku.

V oblasti uvažování:

• Účastní se diskusí a nebojí se vyjadřovat svůj vlastní názor, hodnotí sociální i asociální chování související se zdravím a životním prostředím, vnímá, respektuje a chrání lidské hodnoty.

V oblasti komunikace:

• Je schopen prezentovat a mluvit na veřejnosti, obhajuje svůj názor, ale také naslouchá a uzná názor druhého, vyjadřuje se písemnou formou, rozumí jednoduchým grafům a tabulkám, domluví se dle svých schopností ve více jazycích.

V oblasti spolupráce:

• Je schopen práce v týmu, navazuje a udržuje kontakty, zastává různé sociální role, dodržuje pravidla komunikace, dokáže ohodnotit, pochválit.

V oblasti pracovní:

• Organizuje svou vlastní práci, dodržuje pracovní postupy, dodržuje zásady bezpečného chování při manipulaci s pracovními nástroji, přispívá k práci skupiny, podílí se na projektech.

V oblasti sociální:

• Přizpůsobí se změnám a rychle na ně reaguje, ví si rady v případě krizových situací, poradí druhému, nabídne a požádá vhodnou formou o pomoc, není lhostejný k problémům druhých.

3. 2 Hlavní cíle vzdělávacího programu

• Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení.
• Podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti variantně řešit problémy.
• Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci.
• Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní idruhých.
• Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti.
• Rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě.
• Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní i sociální zdraví a být za ně odpovědný.
• Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám.
• Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.
• Připravovat žáky na další studium a budoucí povolání, motivovat žáky k celoživotnímu učení a schopnosti pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu práce.
• Pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života.

3. 3 Výchovné a vzdělávací strategie

Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní; kompetence digitální. 

Při rozvoji klíčových kompetencí škola uplatňuje tyto společné postupy:

Kompetence k řešení problémů 

Neučíme izolovaná data jednotlivých oborů, snažíme se učit v souvislostech, u dětí tak vytváříme ucelený obraz světa. Tyto kompetence rozvíjíme také využíváním co největšího množství zdrojů informací – prací s knihou, internetem, praktickými pokusy, vlastním výzkumem žáků a pod. K rozvoji kompetence využíváme rovněž projektové vyučování a problémové úlohy s různými způsoby řešení.

Kompetence k učení

Kompetence k učení rozvíjíme individuálně podle dané schopností a dovedností u každého žáka. Hlavními strategiemi jsou kooperativní učení, práce s chybou a rozvoj sebehodnocení žáků se stanovením postupů k dalšímu sebezdokonalování.

Kompetence komunikativní

Komunikativní kompetence se snažíme docílit vytvářením dostatečného prostoru pro práci ve skupině, vyjadřování žáků při problémovém vyučování, v komunitních kruzích, při zpracovávání školních projektů z nejrůznějších oblastí. Využíváme prezentací vlastní práce žáků, prvků dramatické výchovy, konverzace v českém i cizím jazyce, komunikaci elektronickou formou.

Kompetence sociální a personální

Tyto kompetence budujeme formami sociálního učení. Snažíme se děti zapojit do organizace různých společenských akcí školy a obce. Využíváme různé formy společných projektů, soutěží, her i v různorodých skupinách v rámci mimoškolní činnosti a činnosti školní družiny. V rámci skupinového vyučování žáci přejímají různé role a učí se respektovat stanovená pravidla a jeden druhého.

Kompetence občanské

Občanské kompetence vytváříme hlavně učením sociálním, metodami sebepoznávání a seznamováním žáků s jejich právy, odpovědností a povinnostmi. Ve třídách jsou voleny třídní samosprávy, žáci jsou seznamováni se školním řádem a dalšími pravidly, učí se je přijímat a dodržovat. Žáci jsou vedeni k tomu, aby respektovali národní, kulturní a historické tradice mimo jiné i účastí na různých kulturních, sportovních a společenských akcích školy, kulturního střediska, obce a spolků. Žáci jsou rovněž vedeni k řešení problémů v krizových situacích především pořádáním besed s odborníky – např. policisté, hasiči, zdravotníci.

Kompetence pracovní

Pracovní kompetence u žáků rozvíjíme opět formou projektové činnosti, skupinové a individuální práce. Důležitou cestou k uvědomění si důležitosti znalosti pracovních postupů a dovednosti bezpečně používat pracovní nástroje v nejširším smyslu je hodnocení a sebehodnocení všech činností, které žáci provádějí. Žáci se účastní Burzy práce, exkurzí do výrobních podniků v obci.

Kompetence digitální

Na konci základního vzdělávání žák:  ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít  získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu  vytváří a upravuje digitální obsah, kombinuje různé formáty, vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků  využívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce  chápe význam digitálních technologií pro lidskou společnost, seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání  předchází situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jeho tělesné a duševní zdraví i zdraví ostatních; při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jedná eticky.

3. 4 Řízení a organizace výuky

V organizaci vyučování je za základní jednotku považován ročník. Vzdělávací témata jsou plánována vždy společně pro celý ročník. Cílem je větší efektivita vzdělávacího procesu, využití potenciálu spolupráce žáků v ročníku a mezi ročníky, intenzivnější spolupráce pedagogů, účelná diferenciace a individualizace vyučovacího procesu. Učitelé v ročníku společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých vzdělávacích oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Učitelé společně připravují celoroční plán výuky. V rámci celé školy učitelé spolupracují na přípravě společných aktivit a projektů a promýšlejí propojení a návaznost učiva mezi jednotlivými ročníky. Týmová setkání všech učitelů probíhají v přípravném týdnu na počátku školního roku, minimálně 2x měsíčně odpoledne po vyučování a příležitostně v průběhu školního roku na pracovních dílnách při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. Vedení školy podporuje v maximální míře další vzdělávání učitelů, jejich profesní růst účastí na různých seminářích, workshopech, přednáškách i na rozšiřujícím studiu na vysokých školách. Získané znalosti a dovednosti pak předávají kolegům na společných pravidelných setkáních. V práci učitelů jsou podporovány také aktivity tzv. vzájemných hospitací, které mají vnést do pedagogického procesu tvořivý přístup a prvky sebereflexe.

3. 5 Zabezpečení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracujeme především s Pedagogicko-psychologickou poradnou a Speciálním pedagogickým centrem Olomouckého kraje, pobočka Přerov, detašované pracoviště Hranice, popř. s dalšími speciálními centry. Pracovníci spolupracujících institucí poskytují konzultace podle potřeby. Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem, který zároveň koordinuje jeho činnost. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se školským poradenským zařízením. Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména:

V oblasti metod výuky:

• respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků
• metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi
• důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu
• respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů
• vzděláváme pedagogy v této problematice
• používáme kompenzační a didaktické pomůcky, výukové programy

V oblasti organizace výuky:

• střídání forem a činností během výuky
• u mladších žáků využívání skupinové výuky
• postupný přechod k systému kooperativní výuky
• v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny přestávka, relaxační chvilka
• snažíme se nabízet pozitivní a vstřícné školní prostředí

V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro žáky s SVP od třetího stupně podpory, je pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů. Minimální doporučená úroveň, která je stanovena v RVP ZV pro 3., 5. a 9. ročník, bude na základě Doporučení školského poradenského zařízení rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením. Postup tvorby, realizace a vyhodnocování IVP je stejný jako v případě IVP ostatních žáků. IVP může být během roku upravován podle potřeb žáka. Při tvorbě IVP je využíváno metodické podpory školního poradenského pracoviště a metodická podpora na Metodickém portále RVP.CZ.

U žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka je důležité rozvíjet jejich jazykové kompetence tak, aby bylo možné je plnohodnotně zapojit do výuky v běžných třídách. Druhý jazyk se oproti cizímu jazyku liší především významem v životě žáka, neboť jde o jazyk, na kterém je žák závislý z hlediska školní docházky a integrace do společnosti. V souvislosti s tím jsou v případě druhého jazyka také zvýšené nároky na míru rozvoje sociokulturní kompetence. Výuka se zpočátku zaměřuje především na výuku základních jazykových funkcí (pozdravy, poděkování, prosba apod.) a kompenzačních strategií (umí říct, že nerozumí, požádat o zopakování). Z komunikačního hlediska převládá v první fázi vyučování obvykle výuka mluvení a poslechu nad výukou čtení a psaní a výuka základní slovní zásoby nad výukou gramatiky. Specifikem češtiny jako druhého jazyka je především to, že je žák vystaven silné potřebě naučit se už na velmi nízké úrovni pokročilosti specifickou slovní zásobu, která je určující pro školní prostředí. Rozdíl mezi druhým a cizím jazykem je v neposlední řadě také v tom, že žák je velmi záhy vystaven různým variantám češtiny jak na rovině slovní zásoby, tak stylistické a fonetické. Jako podpůrný materiál lze využít Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání.

3. 6 Péče o talentované a mimořádně nadané žáky

Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s učiteli vyučovacích předmětů, ve kterých se projevuje mimořádné nadání žáka, s výchovným poradcem a školským poradenským zařízením. IVP mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu a při jeho sestavování spolupracuje třídní učitel s rodiči mimořádně nadaného žáka. Při sestavování IVP vycházíme z obsahu IVP stanoveného v § 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Práce na sestavení IVP jsou zahájeny okamžitě po obdržení doporučení školského poradenského zařízení. IVP je sestaven nejpozději do jednoho měsíce od obdržení doporučení školského poradenského zařízení. Součástí IVP je termín vyhodnocení naplňování IVP a může též obsahovat i termín průběžného hodnocení IVP, je-li to účelné. IVP může být zpracován i pro kratší období než je školní rok. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Výchovný poradce zajistí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce žáka, bez kterého nemůže být IVP prováděn. Výchovný poradce po podpisu IVP zákonným zástupcem žáka a získání písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce žáka předá informace o zahájení poskytování podpůrných opatření podle IVP zástupci ředitele školy, který je zaznamená do školní matriky. Školní poradenské pracoviště naší školy je tvořeno výchovným poradcem, který zároveň koordinuje jeho činnost. Výchovný poradce je pedagogickým pracovníkem, který je pověřen spoluprací se školským poradenským zařízením.

Specifikace provádění podpůrných opatření a úprav vzdělávacího procesu nadaných a mimořádně nadaných žáků jakými jsou například:

• předčasný nástup dítěte ke školní docházce;
• vzdělávání skupiny mimořádně nadaných žáků v jednom či více vyučovacích předmětech;
• specializované třídy pro vzdělávání mimořádně nadaných žáků;
• účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy nebo v jiné škole;
• občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka;
• obohacování vzdělávacího obsahu;
• zadávání specifických úkolů, projektů;
• příprava a účast na soutěžích včetně celostátních a mezinárodních kol;
• nabídka volitelných vyučovacích předmětů, nepovinných předmětů a zájmových aktivit
• přeřazení do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.   

    V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka. Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání. Nadaní žáci mohou individuálně nebo skupinově navštěvovat vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku.

3. 7 Poradenské služby ve škole

Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s metodikem prevence, vedením školy, třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky.

Zaměření poradenských služeb:

• poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání,
• poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu,
• poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků,
• poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí,
• kariérové poradenství, volba školy,
• poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků s odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním,
• poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků,
• metodická podpora učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky,
• poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi.

Prevence sociálně patologických jevů

Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Metodik a výchovný poradce jsou v kontaktu s oddělením péče o dítě Městského úřadu Hranice a kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti.  Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje postup vedení školy s výchovným poradcem, svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence soc. pat. jevů, s okresním metodikem prevence a využívá vybrané programy.

Psychologická péče

Na třídní učitele a výchovného poradce školy se mohou žáci kdykoli ve škole obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích. Výchovný poradce školy pomáhá s řešením konfliktů mezi žáky, podporuje optimální komunikaci mezi rodiči, učiteli a žáky (mediace).  Podporuje rozvoj pozitivních vztahů a řešení konfliktů v rámci třídy. Nabízí individuální pohovory rodičům v případě psychosociální krize v souvislosti s výchovou, péčí o děti, vztahem mezi rodičem a dítětem. Poskytuje konzultace a podporu učitelům v práci s žákem s potížemi v učení, v chování, v sebepojetí, ve vztahu k učiteli, k druhým lidem. Podává  informace o dalších subjektech zajišťujících psychologickou a sociální péči.

3. 8 Začlenění průřezových témat

Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. 

Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Průřezová témata jsou integrována do jednotlivých vyučovacích předmětů, některá témata jsou realizována formou projektů.

Zařazení jednotlivých tematických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v učebních osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů. Průřezová témata učitelé zařazují do výuky, kde se učivo nejvíce přibližuje průřezovému tématu a kde je možné cíleně průřezové téma s učivem provázat. V tabulkové části ŠVP je uvedeno charakteristické zařazení průřezových témat do výuky v členění na ročníky, předměty a oblasti průřezových témat.

OSV - Osobnostní a sociální výchova

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• vede k porozumění sobě samému a druhým
• napomáhá ke zvládání vlastního chování
• přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni
• rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti
• utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci
• umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací 
• formuje studijní dovednosti
• podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým
• vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci
• vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů
• přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování
• napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

Realizace průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova je v případě žáků s SVP zaměřena především:

• na utváření pozitivních (nezraňujících) postojů k sobě samému i k druhým; 
• rozvoj zvládání vlastního chování;
• na podporu akceptace různých typů lidí, názorů, přístupů k řešení problémů; 
• na uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci; 
• na rozvoj dovedností potřebných pro komunikaci a spolupráci;
• na uvědomování si mravních rozměrů různých způsobů lidského chování.

Výuka uvedeného průřezového tématu bude napomáhat primární prevenci sociálně patologických jevů. Utváření znalostí a dovedností těchto žáků bude zohledňovat jejich individuální možnosti.

Tematické okruhy:

Osobnostní rozvoj

• Rozvoj schopnosti poznávání
• Sebepoznání a sebepojetí
• Seberegulace a sebeorganizace
• Psychohygiena
• Kreativita

Sociální rozvoj

• Poznávání lidí
• Mezilidské vztahy
• Komunikace
• Kooperace a kompetice

Morální rozvoj

• Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
• Hodnoty, postoje, praktická etika

VDO – Výchova demokratického občana

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod 
• vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti
• umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků 
• rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti
• prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování
• vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě
• vychovává k úctě k zákonu
• rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku
• učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti
• přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost
• rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů
• motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším
• umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)
• vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností
• vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu
• umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků 
• rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti
• prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování
• vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě
• vychovává k úctě k zákonu
• rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku
• učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti
• přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost
• rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů
• motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším
• umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)
• vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností
• vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu

Realizace průřezového tématu Výchova demokratického občana je v případě žáků s SVP zaměřena především na utváření:

• sebeúcty, sebedůvěry a samostatnosti; 
• úcty k zákonu; 
• úcty k hodnotám jako je svoboda, spravedlnost, solidarita, odpovědnost, tolerance; 
• aktivního postoje v obhajování a dodržování lidských práv a svobod;
• ohleduplnosti a ochoty pomáhat slabším; 
• respektu ke kulturním, etnickým a jiným odlišnostem;
• empatie, schopnosti aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování.

Tematické okruhy:

• Občanská společnost a škola
• Občan, občanská společnost a stát
• Formy participace občanů v politickém životě
• Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VEGS - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy
• prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech
• prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv
• rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech
• rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru
• prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu 
• vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání
• vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory
• rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• pomáhá překonávat stereotypy a předsudky
• obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi
• kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života
• utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti
• podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám
• upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost
• Propojení tématu s digitálními technologiemi umožňuje žákům zejména samostatně získávat, vyhodnocovat a sdílet informace o zemích Evropy a světa. Tyto informace mají především usnadňovat orientaci v nabídce vzdělávacích a pracovních příležitostí, rozvíjení zájmů a navazování kontaktů. 

Realizace průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je v případě žáků s SVP zaměřena především:

• na překonávání stereotypů a předsudků; 
• na kultivaci postojů k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života; 
• na kultivaci postojů ke kulturní rozmanitosti;
• na utváření pozitivních postojů k tradičním evropským hodnotám; 
• na osvojování vzorců evropského občana;
• na podporu smyslu pro zodpovědnost.

Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech pro žáky s SVP, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

Tematické okruhy:

• Evropa a svět nás zajímá
• Objevujeme Evropu a svět
• Jsme Evropané

MKV - Multikulturní výchova

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti
• rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturní kontakty k obohacení sebe i druhých
• učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých
• učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné
• rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin
• rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie
• učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,
• poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je
• napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí
• stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoliv jako zdroj konfliktu
• pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti
• vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu
• učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám
• Propojení Multikulturní výchovy s digitálními technologiemi umožňuje žákům zejména získávat, vyhodnocovat a sdílet informace jako východisko pro přemýšlení o naléhavých tématech a způsobech jejich řešení.

Realizace průřezového tématu Multikulturní výchova je v případě žáků s SVP zaměřena především:

• na uvědomění si vlastní identity a schopnost reflexe vlastního sociokulturního zázemí;
• na utváření hodnotového systému žáků, korekci jejich jednání;
• na rozvoj dovedností potřebných pro uplatňování vlastních práv a respektování práv druhých; 
• na utváření tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám;
• na rozvoj dovedností komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin;
• na vnímání odlišnosti jako příležitosti k obohacení, nikoli jako zdroje konfliktu; 
• na uvědomění si neslučitelnosti rasové (náboženské apod.) intolerance s principy života v demokratické společnosti; 
• na podporu angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu;
• na vnímání sebe jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám.

Tematické okruhy:

• Kulturní diference
• Lidské vztahy
• Etnický původ
• Multikulturalita
• Princip sociálního smíru a solidarity

EVVO - Environmentální výchova

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí
• vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování
• přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa 
• umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí
• poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí
• ukazuje modelové příklady žádoucího i nežádoucího jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje
• napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni
• seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti
• učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů
• učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty
• vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů
• vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti
• podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí
• přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí
• vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí
• vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví
• Propojení Environmentální výchovy s digitálními technologiemi umožňuje žákům aktivně získávat a sdílet zásadní informace týkající se naléhavých otázek životního prostředí. To umožňuje jednak hlouběji poznávat a vyhodnocovat závažnost ekologických problémů, jednak zvyšovat zájem žáků, aby modelovali a prezentovali varianty jejich řešení, komunikovali o nich, a vyhodnocovat jejich možné dopady na úrovni lokální a globální.

Realizace průřezového tématu Environmentální výchova je v případě žáků s SVP zaměřena především:

• na vnímání života jako nejvyšší hodnoty;
• na rozvoj odpovědnosti ve vztahu k ochraně přírody a přírodních zdrojů;
• na rozvoj aktivity, tvořivosti, vstřícnosti a ohleduplnosti ve vztahu k prostředí;
• na utváření zdravého životního stylu a vnímání estetických hodnot prostředí;
• na podporu angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostřední;
• na rozvoj vnímavého a citlivého přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.

Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Environmentální výchova, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

Tematické okruhy:

• Ekosystémy
• Základní podmínky života
• Lidské aktivity a problémy životního prostředí
• Vztah člověka k prostředí

MV - Mediální výchova

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

• přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace
• umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich
• učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času
• umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů
• vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zejména zpravodajských)
• umožňuje získat představu o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu)
• vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)
• vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci
• rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu
• přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu
• přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu

 

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

• rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení
• vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění
• rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci
• napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace
• Propojení Mediální výchovy s digitálními technologiemi zdůrazňuje témata a činnosti týkající se mediální komunikace, bezpečnosti komunikace a minimalizace rizik, potřebnosti rozlišovat mezi soukromou a veřejnou komunikací a vnímat naléhavost neustálého kritického vyhodnocování informací a mediálních sdělení. Pro plnohodnotné zapojení žáků do mediální komunikace je třeba vytvářet příležitosti a podmínky k tvorbě mediální produkce a k vědomému využívání různých výrazových prostředků a tvořivých realizačních postupů.

Realizace průřezového tématu Mediální výchova je v případě žáků s SVP zaměřena především:

• na uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění;
• na využívání potenciálu médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času;
• na vytvoření představy o roli médií jak v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec, tak v každodenní životě v regionu;
• na rozvoj citlivosti vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení;
• na rozvoj citlivosti vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci;
• na rozvoj komunikačních schopností, zejména při veřejném vystupování;
• na využívání vlastních schopností v týmové práci a dovednosti přizpůsobit se potřebám a cílům týmu.

Znalosti a dovednosti, které budou součástí realizace průřezového tématu Mediální výchova pro žáky s SVP, zvolí vyučující vždy s ohledem na individuální možnosti žáků tak, aby vhodně doplňovaly a podporovaly utváření žádoucích postojů.

• Tematické okruhy:
• Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
• Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
• Stavba mediálních sdělení
• Vnímání autora mediálních sdělení
• Fungování a vliv médií ve společnosti
• Tvorba mediálního sdělení
• Práce v realizačním týmu

4. UČEBNÍ PLÁN

 

 

• Vysvětlivky k učebnímu plánu - I. stupeň
• Celá disponibilní časová dotace 16h/týdně je realizována navýšením počtu hodin povinných předmětů - vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura o 9h/týdně a Matematika o 4h/týdně, o 1h/týdně je zvýšena vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, o 1h/týdně v 1. ročníku a 1h/týdně v 2. ročníku je navýšena výuka Anglického jazyka s podmíněným souhlasem rodičů.
• Vysvětlivky k učebnímu plánu - II. stupeň
• Disponibilní časová dotace 24h/týdně je rozdělena mezi povinné předměty a volitelné předměty. K povinnému základu jsou přidány hodiny – Český jazyk 1h/týdně v 6. ročníku, 2h/týdně v 9. ročníku, Matematika 2h/týdně v 6. ročníku, Informatika vzhledem k prioritám školy o 5h/týdně v 7. -9. ročníku, Přírodopis – 1h/týdně, Zeměpis – 2h/týdně, Fyzika - 2h/týdně, Výchova ke zdraví – 1h/týdně, Občanská výchova - 1h/týdně, .
•  Škola nabízí v 9. ročníku pro žáky humanitně zaměřené Anglickou konverzaci, pro ostatní žáky Cvičení z matematiky s časovou dotací 1h/týdně.
•  Příslušný volitelný předmět se může vyučovat, pokud se k němu přihlásí alespoň 7 žáků ve školním roce (viz §5 vyhlášky 48/2005 Sb.). Při menším zájmu se bude vyučovat pouze předmět s větším počtem zájemců, zájemci o málo početný volitelný předmět jsou v takovém případě automaticky zařazeni do volitelného předmětu s větším počtem zájemců.
• Vyučovaný volitelný předmět mohou navštěvovat i další žáci II. stupně než ti, kteří jej zvolili jako volitelný. Tito další žáci jej mohou navštěvovat jako nepovinný předmět.
• V souladu se školním vzdělávacím programem lze na výuku některých předmětů dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24. 
• Výuka Tělesné výchovy na II. stupni se vždy dělí na skupiny Chlapci a Dívky. Tyto skupiny mohou být spojeny se stejnými skupinami jiných ročníků. Rovněž výuka Praktických činností na II. stupni se dělí na skupiny Chlapci a Dívky dle potřeby. Ve třídách s vyšším počtem žáků než 24 se automaticky dělí cizí jazyk na skupiny. Rovněž výuka předmětu Informatika je většinou podle ekonomických možností dělena tak, aby měl každý žák počítač k práci sám.

 

5. Učební osnovy 

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 

- viz samostatná příloha -  Pravidla pro hodnocení žáků - příloha Školního řádu a ŠVP